|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Pomahač, Richard (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Jiné ústřední správní úřady
Seidel, Antonín ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Jiné ústřední správní úřady Abstrakt Diplomová práce se věnuje části správních úřadů České republiky, které nemají nadřízený správní úřad, a v jejichž čele nestojí jako v případě ministerstev člen vlády, a které jsou terminologií kompetenčního zákona označovány za "jiné ústřední orgány státní správy". V úvodu práce jsou tyto úřady blíže definovány a zřízení části z nich je dáno do souvislosti s požadavkem nezávislosti jejich fungování. Následuje část věnovaná jejich historii od počátku samostatného Československa vč. období po komunistickém převratu v roce 1948 až do současnosti. Pozornost se následně zaměřuje na prameny již zmiňovaného požadavku nezávislosti a v souvislosti s ní také na mezinárodní přehled existence těchto úřadů, a především na konformitu jejich postavení s ústavním pořádkem České republiky a s principem parlamentní demokracie obecně. Část těchto úřadů je totiž cíleně vyčleňována z vázanosti usneseními vlády a jejich existence "mimo hierarchickou strukturu státní správy" zakládá dělbu v rámci samotné moci výkonné, která je však v rámci parlamentní republiky založena na kontrole vlády přímo voleným parlamentem. Obdobně však již v minulosti došlo k zakotvení nezávislosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu, a to přímo v Ústavě. Práce se na tomto místě věnuje mj. judikatuře...
|
|
|
Postavení a činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Drdla, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jedná se o správní úřad, o jehož existenci veřejnost sice ví, nicméně jej nezná tak dobře. Často tedy v souvislosti s ním dochází k řadě omylů. Hlavním cílem této práce je poskytnout informace o Radě a o její činnosti a napomoci tak k odstranění těchto omylů a neznalostí. Práce tedy kombinuje oblasti práva správního a práva mediálního. Diplomová práce je rozdělena do dvou větších částí. První z nich se zabývá Radou obecně. Shrnuje její historii a charakterizuje Radu coby nezávislý správní orgán a uvádí i jiné příklady takovýchto správních úřadů. Druhá část této diplomové práce pak představuje oblasti, ve kterých Rada působí. Je rozdělena na kapitoly podle hlavních zákonů, kterými se Rada řídí. První z nich je o zákonu o vysílání. Tato kapitola pojednává o licencích důležitých pro vysílání a o základních povinnostech provozovatelů vysílání. Další je o zákonu o regulaci reklamy, který je potřeba aplikovat zejména v případě reklamy zařazené do rozhlasového a televizního vysílání. Posledním z těchto zákonů je zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který upravuje oblast nejnovějšího elektronického média, internetu. Elektronická média a Rada představují zajímavé téma, kterému je vhodné věnovat...
|
|
|
Postavení a činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Drdla, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jedná se o správní úřad, o jehož existenci veřejnost sice ví, nicméně jej nezná tak dobře. Často tedy v souvislosti s ním dochází k řadě omylů. Hlavním cílem této práce je poskytnout informace o Radě a o její činnosti a napomoci tak k odstranění těchto omylů a neznalostí. Práce tedy kombinuje oblasti práva správního a práva mediálního. Diplomová práce je rozdělena do dvou větších částí. První z nich se zabývá Radou obecně. Shrnuje její historii a charakterizuje Radu coby nezávislý správní orgán a uvádí i jiné příklady takovýchto správních úřadů. Druhá část této diplomové práce pak představuje oblasti, ve kterých Rada působí. Je rozdělena na kapitoly podle hlavních zákonů, kterými se Rada řídí. První z nich je o zákonu o vysílání. Tato kapitola pojednává o licencích důležitých pro vysílání a o základních povinnostech provozovatelů vysílání. Další je o zákonu o regulaci reklamy, který je potřeba aplikovat zejména v případě reklamy zařazené do rozhlasového a televizního vysílání. Posledním z těchto zákonů je zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který upravuje oblast nejnovějšího elektronického média, internetu. Elektronická média a Rada představují zajímavé téma, kterému je vhodné věnovat...
|
host ::
RSS.